Já vám dám blondýnu, pánové!

Opouštím svoji kajutu a jdu se podívat na palubu. Zrovna vyplouváme, cestou ještě zaslechnu, jak si kapitán pochvaluje sílu i směr větru a za chvíli už zvedáme plachty. Dlouho slibovaná poklidná dovolená na moři právě začala. Usazuji se na špičce lodi a sleduji, jak se měkce noří do vln. Kapitán právě vypíná motor. Čekala bych, že se rozhostí ticho, místo toho slyším zvuk daleko silnějších motorů. Otočím se a strnu. Přímo za námi je obří trajekt, proti kterému vypadá naše plachetnice jako malá ořechová skořápka.

Rozhlídnu se a pokouším se odhadnout, kdy bude potřeba z lodi vyskočit a jestli doplavu ke břehu. Hlavou mi běží informace o tom, kde najdu záchranné vesty. Chci si pro ní dojít, ale nohy mě neposlouchají. Jen stojím a dívám se na trajekt. Teprve pak můj pohled padne na dobře se bavící ostatní členy výpravy. Takhle to je! V duchu si nadávám, jak jsem se nechala nachytat.

Na moři máme přednost

Pánové samozřejmě moc dobře věděli, že podle pravidel máme na moři jako loď pod plachtami přednost a blízkost trajektu je nechala v klidu. Navíc jsme byli poblíž přístavu, takže ještě ani nestihl nabrat rychlost. Bavili se mojí nezkušeností a panikou, celý zbytek plavby si pak samozřejmě neodpustili drobné narážky. Když už do toho zamíchali i mé blond vlasy, řekla jsem si dost. Já vám ještě ukážu!

Kapitánkou proti své vůli

Přestože mě původně žádné kapitánské zkoušky nezajímaly, pustila jsem se do studia. Čtení z mapy, základy navigace, uzlování, praktická manipulace s lodí a další poznatky jsem předvedla zkušební komisi na výbornou, hmatatelným výsledkem byl můj nový kapitánský průkaz. Nikomu jsem o něm neřekla, papíry jsem si udělala víceméně tajně.

Vítám vás na palubě, pánové!

„Věděl jsem, že si Veronika dělá papíry, ale netušil jsem, že už je má.“ Říká Martin Filip z portálu chatanavode.cz „Zrovna jsem řešil aktuální problém. Potřeboval jsem dostat dvě lodě zároveň na ostrov do sousední mariny. Tam už byl připravený druhý kapitán, který se k nám však nemohl dostat. Každá dosud vymyšlená varianta znamenala den zdržení.“ A přestože se vloni celá posádka, kromě ní rozhodla, že se nejpozději do roka zúčastní kapitánských zkoušek, nikdo to samozřejmě nedodržel. Tím hůř pánové nesli, když se za kormidlo postavila právě Veronika.

Když blondýna překvapí

Foukal ostřejší boční vítr, ale já byla pevně rozhodnutá jim ukázat, že se nebojím, ač to nebyla tak úplně pravda. A respekt vůči moři a síle přírodních živlů mě neopustil dodnes. Naopak, možná ještě zesílil. Je to už devět let, co jezdím na moře, zažila jsem tam neskutečnou řadu nádherných dní, několik nepříjemných bouří a dokonce i tornádo. A přestože ženy za kormidlem vídám na moři stále častěji, pro většinu nových českých posádek bývám zpočátku stále ještě trochu rozpačitým blond překvapením.

Zdroj: www.chatanavode.cz